Od týmu, který udělal fenomenální povídkovou sérii LOVE, DEATH + ROBOTS, tu máme podobný koncept, jenž jen lehce stočil kormidlem od pravověrného sci-fi k videoherní oblasti. Něco podobného by před vznikem VOD platforem nemělo šanci na vznik, protože každý díl je jinak dlouhý i jinak vizuálně uchopený. A já to miluju. Už jsem to psal v recenzi na výše zmíněný projekt LOVE, DEATH + ROBOTS v první a druhé sérii a obdivoval i ve velmi povedené druhé sérii povídkového STAR WARS: VISIONS. Tohle je prostě moje krevní skupina. Je to tajemná bonboniéra. Nevíte, co přesně si rozbalíte. A stejně jako koštování bonbónů to má své strasti i pasti. Ne vše vaše chuťové pohárky ocení. Vždy ale prožijete novou vlnu vzrušení a očekávání, když dosud nepoznaný kousek vkládáte do úst. A o tom přesně je i Tajný level.
Výhodu samozřejmě mají Ti, kteří minimálně znají hry, z jejichž vesmíru se nechali tvůrci inspirovat. Drtivá většina z patnáctidílné série ale funguje sama o sobě a obstojí i u diváka, který o lore daného herního světa nic neví. Mnoho příběhů má navíc i nějaký přesah, který se někdy stáčí k překvapivým filosofickým rovinám. Takovým případem je i díl, jenž se inspiroval japonskou herní klasikou z roku 1980 zvanou Pac-Man. Jednoduché hříčce, ve které ovládáte žluté „žravé“ kolečko, vdechl Tom Miller (který je mimo jiné podepsaný například pod Deadpoolem) zcela novou překvapující a poměrně dost temnou dimenzi. Konzumuj, nebo budeš zkonzumován!
Vedle originálně pojatých kousků tu je i řemeslně skvěle podané klišé. Do této kategorie spadá například hned první epizoda, která není spojena s žádnou konkrétní hrou, ale vychází ze světa Dungeons & Dragons. Na ploše čtvrthodinky tu dokážou odvyprávět příběhový oblouk, u kterého si zamilujete jeho postavy a toužíte, abyste viděli z lehce načrtnutého světa víc.
Jedním z příkladů příběhu, ve kterém se ve dvaceti minutách dokážou skvěle vybudovat charaktery, worldbuilding a ještě odvyprávět skvělý příběh, je devátá epizoda The Outer Worlds: The Company We Keep. Z celkem průměrné hry od studia Obsidian dokázala scénáristka Heather Anne Campbell vyždímat opravdu silný příběh s hlavním hrdinou, do kterého se dokážete rychle vcítit. Navíc si tu opravdu parádním způsobem pohrává s tématy korporátní kultury, ambicí a morálky. To vše je zasazené do nádherně vystavěného světa, ve kterém si steampunk podává ruku s retrofuturismem.
I mnohé epizody, které mají v rámci série horší hodnocení, jsem si dokázal užít. Takovým případem je například Crossfire: Good Conflict. Jde v podstatě „jen“ o dvacetiminutovou military akční scénu, která je zasazena do vylidněného města, na které se řítí hurikán. To, jaký má ale celá epizoda spád, střih i atmosféru, mě dostalo do kolen a totálně vtáhlo do víru událostí.
Těší mě, že jednotlivé díly nejsou podhodnocené ani castem ani hudebně. Najdete tu v obsazení postav Keanu Reevese i Arnolda Schwarzeneggera. Příběhy z fantasy prostředí, srdceryvná rodinná vyprávění o cestování v čase, přímočaré akce i intelektuálnější sci-fi zabývající se mnohem závažnějšími tématy. Různá témata, diametrálně odlišná tempa vyprávění i velmi neotřelý přístup k tématu jednotlivých her. Už teď se těším na pokračování.